Cévní mozková příhoda (dále jen „mrtvice“) vzniká v důsledku poruchy prokrvení části mozku. Rozsah následků mrtvice závisí na tom, která oblast mozku byla zasažena a jak rychle byla zahájena léčba. Každý pacient proto prochází obdobím rekonvalescence jinak.
Někteří lidé se po prodělané mrtvici potýkají pouze s lehčími obtížemi, například s oslabením končetiny nebo poruchami jemné motoriky. Jiní však mohou zůstat dlouhodobě odkázáni na pomoc druhých a vyžadovat celodenní péči.
Mezi nejčastější následky mrtvice patří:
ochrnutí nebo oslabení jedné poloviny těla,
poruchy chůze a rovnováhy,
potíže s řečí a komunikací,
poruchy polykání,
zhoršení paměti a koncentrace,
změny nálad a psychické obtíže,
inkontinence moči či stolice,
dlouhodobá imobilita.
Mozek má značnou schopnost regenerace a díky pravidelné rehabilitaci a podpoře okolí může pacient získat část ztracených schopností zpět. V závislosti na rozsahu poškození mozku se může jednat o měsíce, ale i o roky rehabilitace. Důležité je pokračovat v nastaveném režimu a obnově schopností osoby po mrtvici.
Gró rehabilitace tvoří pravidelné cvičení doporučené fyzioterapeutem. U některých pacientů se jedná o aktivní pohyb, u jiných se nejprve jedná o pasivní cvičení, při kterém pečovatel pohybuje končetinami osoby. Nezbytná je pravidelnost a trpělivost. Pokroky bývají zpočátku pomalé, ale i malé zlepšení představuje krok správným směrem.
Pro mozek jsou cenným tréninkem i základní denní aktivity jako oblékání, přesuny z postele na židli, příprava jednoduchého jídla nebo osobní hygiena. Pokud to zdravotní stav dovoluje, je vhodné blízkého podporovat v aktivitě a nepřebírat automaticky všechny úkoly za něj.
Současně je však třeba respektovat jeho aktuální možnosti. Přetěžování vede zpravidla k únavě, frustraci a ztrátě motivace.
Obnova řeči vyžaduje čas a trénink
Mrtvice může ovlivnit nejen samotnou řeč, ale také porozumění mluvenému slovu, čtení nebo psaní. Součástí období po mrtvici proto bývá také logopedická terapie zaměřená na obnovu komunikačních schopností, případně hledání způsobů, jak se co nejlépe dorozumět s okolím.
Následky mrtvice velmi často ovlivňují pohyblivost, koordinaci a stabilitu člověka. Domácnost by měla být přizpůsobena tak, aby minimalizovala riziko zranění a zároveň podporovala samostatnost pacienta. Řada běžných překážek, které zdravý člověk ani nevnímá, může představovat riziko pádu nebo zranění.
Mezi nejběžnější praktická opatření v domácnosti se řadí:
odstranění volně položených koberců a dalších překážek z podlahy,
zajištění dostatečného osvětlení všech místností,
instalace madel v koupelně a na toaletě,
úprava schodů nebo vstupu do domu podle potřeb pacienta,
pořízení vyšší postele, případně polohovacího lůžka,
využívání kompenzačních pomůcek usnadňujících každodenní život.
Velkou pomoc představují například chodítka, nástavce na toaletu, ergonomické příbory, speciální hrnky nebo nástroje na oblékání. Vhodně zvolené pomůcky výrazně zvyšují soběstačnost pacienta a zároveň snižují fyzickou náročnost péče pro jeho blízké.
Těžká mozková mrtvice a její komplikace mohou blízkého dlouhodobě upoutat na lůžko. Velmi důležitou součástí péče o tyto pacienty je pravidelné polohování. Dlouhodobý tlak na stejné části těla totiž vede ke zhoršenému prokrvení tkání a zvyšuje riziko vzniku proleženin. Současně dochází ke zkracování svalů a omezení rozsahu pohybu kloubů.
Polohu ležícího pacienta je vhodné měnit přibližně každé 2 až 3 hodiny. Správné polohování pomáhá:
předcházet vzniku dekubitů,
zlepšovat prokrvení tkání,
snižovat bolestivost,
zachovávat pohyblivost kloubů,
zlepšovat dýchání a celkový komfort.
Velmi citlivým tématem po mozkové mrtvici bývá osobní hygiena. Mnoho osob se musí vyrovnávat se ztrátou soběstačnosti a potřebou pomoci při činnostech, které dříve zvládali sami. Pečující osoby by se proto měly snažit o maximálně diskrétní a citlivý přístup respektující důstojnost člověka.
Pokožka osob se sníženou pohyblivostí bývá náchylnější k podráždění a opruzeninám. Riziko vzniku kožních potíží se zvyšuje při inkontinenci nebo dlouhodobém pobytu na lůžku.
Hygienické přípravky TENA pomáhají šetrně omývat citlivou pokožku a současně podporují její ochranu. Praktickým pomocníkem jsou například vlhčené ubrousky TENA, které lze využít při výměně inkontinenční pomůcky i k očistě celého těla. Mycí pěna TENA Wash Mousse 3 in 1 a mycí krém TENA Wash Cream navíc nevyžadují oplachování vodou, což usnadňuje hygienu zejména u pacientů s omezenou pohyblivostí.
Jak zvládnout inkontinenci po mrtvici
Po mrtvici se nezřídka mohou objevit potíže s inkontinencí, u části osob potíže přetrvávají dlouhodobě. Člověk nemusí včas rozpoznat potřebu , nestihne dojít na toaletu nebo potřebuje pomoc se svlékáním.
Pro částečně mobilní pacienty po mrtvici mohou být vhodným řešením absorpční kalhotky TENA ProSkin Stretch. Díky speciálnímu střihu, širokým lepítkům a pružným bokům se snadno nasazují, bezpečně drží na místě a lze je individuálně přizpůsobit postavě pacienta.
Inkontinenční kalhotky je možné stáhnout a znovu natáhnout podobně jako běžné spodní prádlo. Výhodou je také technologie FeelDry Advanced™, která rychle odvádí moč od povrchu pomůcky a pomáhá udržovat pokožku v suchu. Spolu s prodyšnými materiály přispívá k většímu komfortu pacienta a pomáhá snižovat riziko podráždění pokožky.
Moderní inkontinenční pomůcky přinášejí benefity i pečujícím osobám. Díky snadnému oblékání a nastavování kalhotek je manipulace s pacientem méně fyzicky náročná a výměna zabere méně času.
Tip: Naučte se správně kombinovat inkontinenční pomůcky. Prozkoumejte kompletní nabídku produktů TENA pro různé stupně , přizpůsobených ženám i mužům na míru.
Následky mrtvice se netýkají pouze těla. Některé osoby procházejí obdobím smutku či deprese, potýkají se s pocity bezmoci, frustrace nebo ztráty sebevědomí. Velkou roli v průběhu rehabilitace nejen té fyzické, ale i psychické hraje podpora rodiny a blízkých. Otevřeně se svým blízkým komunikujte, zapojte ho do běžného rodinného života a respektujte jeho individualitu.
Soustřeďte se na dosažené pokroky, každý drobný úkon, který pacient zvládne samostatně, představuje významný úspěch. V případě dlouhodobých psychických potíží vyhledejte pomoc psychologa nebo psychoterapeuta.
Péče o člověka po mrtvici bývá fyzicky i psychicky náročná. Není nutné zvládat vše vlastními silami.
Pomoc naleznete v široké síti sociálních a zdravotních služeb:
domácí zdravotní péče,
pečovatelské služby,
osobní asistence,
denní stacionáře atp.
K úhradě potřebných sociálních služeb slouží příspěvek na péči, který může rodinám významně finančně pomoci.
Přečtěte si také:
by vám nikdy neměla bránit v tom, co chcete dělat, ať už je to běh, jízda na koni nebo skákání s vnoučaty na trampolíně. Chceme vám nabídnout takové řešení, se kterým se nebudete muset dvakrát rozmýšlet, než se vrhnete do života. Proto neustále vyvíjíme výrobky, které vás bezpečně ochrání před úniky.
