Pupínky na penisu však mohou mít celou řadu příčin. Ve většině případů ovšem nejde o nic vážného. Na vině často bývají zablokované mazové žlázy, které se projevují jako drobné bílé nebo nažloutlé tečky. Mohou vypadat i jako drobné hrbolky kolem žaludu. Tyto útvary jsou běžné, neškodné a nevyžadují žádnou léčbu.
Podobné projevy mohou mít i jiná, neinfekční kožní onemocnění. Patří mezi ně například:
kontaktní nebo atopická dermatitida;
psoriáza v oblasti genitálií, která se může projevit zarudnutím, olupováním nebo drobnými ložisky bez typických šupin.
Tyto stavy nejsou vždy bolestivé, ale mohou přetrvávat a bez cílené léčby se zhoršovat.
Pokud pupínky svědí, může se jednat o kvasinkové či bakteriální onemocnění. Ve vzácnějších případech mohou být pupínky na penisu projevem sexuálně přenosné infekce.
Za vznikem pupínků a bouliček na penisu může dále stát podráždění. Intimní oblast je citlivá na tření, pot a změny v péči o pokožku. Příliš těsné či neprodyšné prádlo, nový sprchový gel, mýdlo, lubrikant, kondom nebo prací prostředek dokážou během krátké doby vyvolat kožní reakci. Ta se může projevit nejen pupínky, ale i zarudnutím, pálením nebo svěděním.
V případě, že se na penisu tvoří mokvající puchýřky, vřídky nebo se pupínky šíří, je namístě obezřetnost. Stejně tak pokud se přidá bolest, výtok, horečka nebo zduření uzlin v tříslech.
U kvasinkové či bakteriální infekce se může objevit zarudnutí, pálení nebo drobná vyrážka na žaludu a předkožce. I některé sexuálně přenosné infekce začínají velmi nenápadně. Genitální herpes se často projeví puchýřky, syfilis tvrdým vředem, HPV bradavicemi.
Včasná diagnostika vás zbaví nejistoty a zbytečných obav a předejde dalším komplikacím. Vaše první kroky by měly vést k praktickému lékaři, který zhodnotí stav a případně doporučí další postup. Může vás také odeslat ke specialistovi. Potíže pak zkonzultujete s:
kožním lékařem, který řeší kožní projevy, vyrážky, akné i podezření na pohlavně přenosná onemocnění;
urologem, specialistou na mužské pohlavní orgány, jehož návštěva je vhodná zejména při bolestech, výtoku, otoku nebo podezření na hlubší zánět.
Vyšetření bývá rychlé a zpravidla spočívá v pohledovém zhodnocení kůže a krátkém rozhovoru o příznacích. Lékař se může ptát na délku obtíží, hygienické návyky, nedávné holení, sexuální aktivitu nebo použití nových kosmetických přípravků.
V případě, že existuje podezření na sexuální přenosné onemocnění, lékař provede stěr, laboratorní testy nebo krevní vyšetření, aby mohl přesně určit příčinu obtíží a zvolit cílenou léčbu.
Riziku vzniku pupínků na penisu či jejich návratu můžete předejít správnou péčí o intimní oblast. Základem je pravidelná, ale šetrná hygiena. Penis omývejte vlažnou vodou a jemnými neparfémovanými přípravky určenými pro intimní partie. Vyhněte se agresivním mýdlům a nadměrnému mytí, které může narušit přirozenou kožní bariéru.
Důležitou roli hraje také oblečení. Volte volnější spodní prádlo z prodyšných materiálů, které omezuje vlhkost a tření. Po sportu nebo nadměrném pocení se převlékněte a oblast genitálií udržujte v suchu.
Při holení intimních partií používejte ostré břity, vhodné holicí přípravky a pokožku po holení zbytečně nedrážděte. Pokud se pupínky objevují opakovaně, zvažte omezení holení nebo jiný způsob úpravy ochlupení.
Součástí prevence je i bezpečný sex. Používání kondomu snižuje riziko přenosu infekcí, které se mohou projevit právě kožními změnami na penisu.
Přestože může být lákavé se pupínků „zbavit“, nikdy je nevymačkávejte. Mechanické porušení kůže zvyšuje riziko zanesení infekce, zhoršení zánětu a vzniku jizev. Pokud si nejste jisti původem pupínků, vyhněte se samoléčbě a raději se poraďte s lékařem.
I přesto, že se jedná o choulostivou oblast, prohlídka u odborníka není ostuda. Je to nejrychlejší cesta, jak si ujasnit, zda jde o banalitu, nebo o stav, který vyžaduje léčbu.
Přečtěte si také:
