Rozhovor: Budoucnost propojené péče, s Axelem Nordbergem, Phd

Oddělení iQ Solutions společnosti Essity má za úkol inovovat digitální řešení pro inkontinenci. V čele tohoto oddělení stojí Axel Nordberg – inženýr s doktorátem v oblasti lékařských materiálů z KTH a zkušenostmi na pozici konzultanta pro řízení a podnikatele ve zdravotnictví. S Axelem jsme se setkali ve Stockholmu, kde žije se svou ženou a třemi dětmi, abychom zjistili, jaká je budoucnost péče o seniory a jak se TENA připravuje na výzvy, které s sebou přináší stárnutí společnosti.

Otázka: Jak se podle vás změní sektor péče v reakci na rychle rostoucí populaci seniorů?

Víme, že do roku 2050 bude lidí starších 65 let téměř o miliardu více než dnes! Už dnes máme na světě přes 400 milionů lidí s inkontinencí a víme, že prevalence inkontinence se s věkem zvyšuje. Takže to opravdu znamená tlak na systém. 

Trendem je posun směrem k domácí péči. A to znamená přechod k nevyškoleným pečovatelům – v podstatě příbuzným, kteří pečují o své blízké. Potřebují podporu. Když se jich zeptáme, tak nám přesně tohle řeknou. 

Další věc je, že když se přesuneme k domácí péči, v institucích máme také případy náročnější na zdroje. Protože tam máte vyškolené pečovatele, ti ale budou mít jiný typ pracovního zatížení.

Otázka: Jak situaci ovlivnila pandemie covidu?

Když se podíváme na to, jak pandemie ovlivnila trendy, ve skutečnosti nevidíme nic nového. Trendy pokračují a COVID-19 je často jen výrazně urychluje. 

Vezměte si příklad příbuzného v roli pečovatele. Měli byste se starat o svou blízkou osobu. Ze začátku je to těžké. Navíc byste se s touto osobou neměli s ohledem na covid fyzicky setkávat nebo byste měli alespoň udržovat bezpečnost vzdálenost. Požadavky se tedy zvýšily a trendy se zrychlily. Jak v takové situaci ochráníte důstojnost a jak zajistíte onen lidský dotek péče? V TENA jsme přehodnotili a přepracovali náš způsob poskytování služeb.

Digitální řešení jsou dnes již součástí zdravotnictví. Provádějí měření hladiny cukru v krvi. Dnes již můžete nepřetržitě sledovat hladinu cukru v krvi a poté jednat podle toho, jestli se zvyšuje nebo snižuje. To umožňuje preventivní opatření a zlepšuje také výsledky péče. 

Jsem přesvědčený, že musíme mnohem více dbát na prevenci, než tomu bylo dřív. A když zajdu ještě dál: celkový pocit pohody. To samozřejmě přichází na řadu ještě předtím. Pokud dokážeme být včas chytřejší a úspěšnější v ochraně zdraví a celkové pohody lidí, ušetříme si spoustu práce, pokud jde o léčbu.

Otázka: Můžete uvést příklad digitálních řešení přispívajících k poskytování péče?

Existuje spousta zajímavých příkladů. Vidíme to třeba u maligního melanomu, kde pacient může získat podporu tím, že si vyfotí mateřské znaménko a zeptá se, jestli je neškodné nebo jestli by bylo lepší jej vyšetřit a prověřit. Místo všech možných návštěv lékaře lze interakci značně urychlit.

Nemohu nezmínit, že bychom měli stárnutí přijmout. Myslím, že společnost je ve velké míře nastavená tak, že bychom měli stárnutí předcházet. Ale rád bych to otočil a řekl: „Je skvělé, že můžu stárnout. Je to skvělé. Pojďme stárnutí přijmout.“ Správná otázka by tedy byla, jak můžeme stárnutí podpořit. 

Příklad: Představte si, že jste klientem v domově pro seniory. Na mnoha místech ve světě to dnes chodí tak, že se klientovi pravidelně kontrolují absorpční pomůcky a v případě potřeby se vymění. To vyžaduje čas a jde o zásah do vaší důstojnosti. A když si představíte domácí péči o příbuzné, tak najednou je třeba tyhle postupy uplatňovat se svými blízkými. Takže pokud je můžeme podpořit v tom, aby byla zajištěna větší důstojnost, je to určitě velká pomoc.

Otázka: Jak tedy TENA tyto výzvy řeší?

Při řešení těchto problémů je třeba myslet na kompletní kontinuitu péče. V našem světě to pro začátek znamená celkové zdraví a pohodu. Pak přichází prevence, hodnocení, léčba, poskytování péče a poté monitorování dat nebo návazná péče. 

Pro spotřebitele v seniorském věku, který je nezávislý a žije u vás doma, může být celková pohoda velmi důležitá. Pokud žije v domově pro seniory, nemusí být tato pohoda to nejdůležitější, ale zásadním aspektem se stává prevence a hodnocení.

Dobrým příkladem takové kontinuální péče je naše řešení TENA Identifi™. Jedná se o absorpční pomůcku se zabudovanými senzory, kterou klient v domově pro seniory používá po dobu 72 hodin. Po uplynutí této doby dostane pečovatel zprávu, která je unikátní pro každého konkrétního klienta. A o to jde. Protože domov pro seniory může pro tohoto klienta nastavit individuální plán péče. 

Přímým výsledkem je, že se bude poskytovat více individualizované péče, budou se používat správné výrobky, můžete si také nastavit plán návštěv toalety ve správný čas. 

A pak tu máme TENA SmartCare™ Change Indicator, což je senzor, který se umisťuje z vnější strany absorpční pomůcky. Ten vysílá informace o úrovni vlhkosti na řídicí panel do chytrého telefonu. Aplikace vám pak řekne, kdy je vhodné zvážit výměnu pomůcky a kdy výměna není zapotřebí. 

Jedná se o řadu skutečných řešení. Máme TENA SmartCare™ pro příbuzné v roli pečovatelů v prostředí domácí péče a máme také TENA SmartCare™ pro instituce – pro profesionální pečovatele. Používají stejnou platformu, ale mají odlišná uživatelská rozhraní. Je běžné, že máte více příbuzných, kteří se starají o jednu blízkou osobu. V prostředí institucionální péče je to ale téměř naopak: zde máte mnoho klientů a obvykle méně pečovatelů, takže potřebujeme informace zobrazovat jiným způsobem. Rozdílné jsou i jejich potřeby.

Otázka: Co tedy děláte s monitorováním dat?

Pro začátek vám to pomůže lépe si naplánovat péči. Může to přispět k tomu, že uživatel stráví kratší dobu v pomůcce, která je již nasycená močí. Ale monitorování pomáhá také pečovatelům: „Za tímto klientem teď nemusíte chodit, je v pohodě.“ 

To je v prvním kroku. Ale když se zase podíváme dopředu: co kdybychom mohli pečovatele podpořit doporučeními, že je například pravděpodobné, že u daného klienta bude nyní úspěšná návštěva toalety? A co by se stalo, kdybychom zašli ještě dál a mohli využívat umělou inteligenci? ¬– opět nejde o to, nahradit pečovatele, ale poskytnout jim doporučení. Ve skutečnosti to může mít dopad na 80 % klientů domova pro seniory, kteří se potýkají s inkontinencí, plus na personál díky doporučením, jež šetří čas a zlepšují výsledky jejich práce.

V TENA jsme ve fázi vývoje nositelného senzoru naplnění močového měchýře. A tady jde o skutečné preventivní opatření. Myšlenka nositelného senzoru močového měchýře spočívá v tom, že neměříme úroveň vlhkosti v pomůcce, ale množství moči v močovém měchýři. A u některých indikací, jako je poranění míchy nebo některé další indikace inkontinence, jsme skutečně schopni říci, kdy klient potřebuje jít na toaletu, ještě dříve, než použije pomůcku.

Otázka: Jaký dopad to bude mít na uhlíkovou stopu produktové řady TENA?

Věřím, že tato řešení mají velký potenciál uhlíkovou stopu snížit díky používání optimálních výrobků po optimální dobu a v některých případech dokonce omezit potřebu absorpční pomůcek. Například s nositelným senzorem močového měchýře, který vyvíjíme.

Otázka: Jaké jsou priority značky TENA pro další inovace do budoucna?

Stále důležitější bude prevence. Bude důležitější zachovat celkový pocit pohody a zdraví. Věřím také, že dojde ve větší míře k zapojení uživatelů do vytváření řešení. Když se vrátíme o několik let zpátky, tak tehdy společnost poskytla řešení od A do B. Ale dnes vidíme, že jde spíše o jakýsi ekosystém nebo síť, jehož součástí je i zákazník. Zvyšuje relevanci. 

Víme, že inkontinence je pro příbuzné, kteří pečují o své blízké, i profesionální pečovatele velkou výzvou. Zabývají se ale také demencí, zabývají se výživou atd. Otázkou pro nás tedy je, v jakém prostředí tato partnerství máme a jak můžeme našim zákazníků a spotřebitelům relevantním partnerem.