Zdá se, že se nacházíte v <country>

Přejděte na své místní stránky TENA a získejte informace platné pro váš trh.

Udělejte svým blízkým test na Alzheimerovu chorobu

This is Overlay text Default Value

Udělejte svým blízkým test na Alzheimerovu chorobu

Alzheimerova choroba je dnes nejčastěji se vyskytujícím typem demence. Když vám blízká osoba začne mít potíže s orientací či běžnými denními úkony, je naprosto přirozené se strachovat. Ještě před návštěvou lékaře ji však můžete provést orientační test.

Alzheimerova choroba bývá v mnoha případech bývá kombinována s dalšími typy demence. Nejčastěji s vaskulární demencí a s nemocí s Lewyho tělísky. Obecně alzheimer, jak se onemocnění zkratkovitě říká, postihuje častěji ženy než muže. Je to však dáno delší dobou dožití u žen. Jiné faktory souvisejí s pohlavím se na tomto faktu pravděpodobně nepodílejí.


O Alzheimerově nemoci často slýcháme, že není sama o sobě smrtelná

O Alzheimerově nemoci často slýcháme, že není sama o sobě smrtelná, i když obvykle pacient umírá na průvodní problémy. AD, jak se z angličtiny přebírá zkratka pro toto onemocnění (Alzheimer's disease), je nevyléčitelné onemocnění, jejž doprovází postupné zhoršování zdravotního stavu člověka a výrazné zhoršování imunity. Pacienti znatelně hubnou, často u nich dochází k infekcím hrtanu a plic. Obecně pak pacienti s alzheimerem nejčastěji umírají právě na zápal plic.

Délka života s neléčenou Alzheimerovou chorobou je zhruba 10 let. Lékaři a vědci však stále upozorňují, že včasná diagnostika umí postup nemoci výrazně zpomalit.


Máte pocit, že váš příbuzný má začínající příznaky demence?

Existuje několik orientačních testů. Ty si lze snadno udělat doma bez nutnosti hned mířit k lékaři.


Test na Alzheimerovu chorobu

Test číslo jedna: Odečítejte zpaměti číslo sedm od stovky v pěti krocích po sobě. Tedy 100-7= 93, 93-7=86, 86-7=79, 79-7=72, 72-7=65). Zdravý člověk musí zcela bez problémů zvládnout minimálně dvě až tři úrovně odečtu.

 

Test číslo dva: Odložte z dosahu ručičkové hodinky a požádejte dotyčného, aby do kruhu dokreslil čas, jenž mu říkáte. Tedy aby zakreslil polohu malé i velké ručičky. Obvykle se testuje zakreslení času 11 hodin a 10 minut. Ale lze testovat i zakreslení jiného času.


Příznaky Alzheimera:

  • Ztráta paměti vážnějšího rázu, než se s ní běžně setkáváme například při přetíženosti a stresu.

  • Nadprůměrná roztržitost a problémy vykonávat běžné denní činnosti – např. zapomínaní zajít si na toaletu, najíst se apod.

  • Dezorientace, pokud jde o místo a čas.

  • Ztráta racionálního úsudku – nemocný si obleče kabát v létě, tři halenky místo jedné apod.

  • Objeví se problémy s řečí – člověk zapomíná běžná slova a nahrazuje je nesprávnými.

  • Neschopnost abstraktního myšlení – běžné činnosti, třeba platba kartou, se stávají nepochopitelnými.

  • Změna nálady k horšímu – mrzutost, pláč, depresivní stavy i projevy hněvu.

  • Změna osobnosti – pacient se stává podezíravým, zmateným, ustrašeným, agresivním apod.

  • Neschopnost spojování si samozřejmých věcí dohromady – nemocný dá telefon do ledničky, prsten odloží do plné slánky apod.

  • Ztráta motivace a iniciativy – člověk propadne pasivitě, nic jej nebaví.


Dostanu Alzheimera i já?

„Alzheimer choroba dědičnost“ – tato trojice slov často putuje do internetového vyhledávače. Vidět chřadnoucího člověka s demencí nás nabádá k tomu, abychom zkusili udělat něco proti propuknutí tohoto onemocnění i u nás. Rozhodně nejde o onemocnění nakažlivé, ale nejspíš vás překvapí, že podle odborníků je zřídkakdy dědičné.

Dědičnost je na základě výzkumů na pouhém 1 %. Obvykle zdědíte genetickou výbavu (DNA) od jednoho z rodičů a nemoc se pak rozvine již mezi 35. a 65. rokem. Takže na alzheimera nezvykle brzy. Nové výzkumy ukázaly, že pokud dojde k dědičnému přenosu onemocnění, je to častěji od matky.


Alzheimer a prevence – existuje vůbec?

V České republice trpí Alzheimerovou chorobou až 180 000 lidí, na celém světě pak více než 50 milionů postižených. S delší dobou dožití se bude nadále toto číslo zvyšovat, a tím i prodlužovat počet let, které ve svém životě strávíme nemocní. Alzheimer je považován za jeden z největších socioekonomických problémů blízké budoucnosti.

Příčiny nemoci a jak ji zastavit nejsou známé. Existují však doporučení, která mohou jako prevence fungovat a ke 155 letům narození objevitele této nemoci, Aloise Alzheimera, je loni dokonce oficiálně zveřejnila i WHO.

Jako prevence proti alzheimerovi se doporučuje aktivní životní styl s pravidelným pohybem. Neměli byste kouřit. Fyzická aktivita má jednoznačný vliv na lepší fungování mozku. Též je zbraní proti vysokému krevnímu tlaku, je užitečnou i pro kognitivní funkce, jimiž jsou intelekt a paměť. Hlídat bychom si měli stravu a vyhýbat se alkoholu.

Přestože se jako prevence demence doporučuje nejčastěji mentální tréning a dostatečná společenská aktivita, existuje pro jejich preventivní účinek proti vzniku demence a Alzheimera jen minimum důkazů.


Co nás čeká, když má náš příbuzný Alzheimerovu chorobu?

„Alzheimer choroba průběh“ – další trojice slov, za kterou se ukrývá skutečnost, před níž nesmíme zavírat oči. Na péči o pacienta s alzheimerem se musíme připravit. Je proto dobré znát, jak vypadají fáze tohoto onemocnění.

 

  1. Začátek choroby není rychlý. Je obvykle plíživý, objeví se poruchy paměti, chybějící slova ve větách, nahrazování nesprávnými, pokládání stejných otázek chvíli po sobě, vyprávění stejného příběhu po pár minutách, ztráta úsudku, orientace apod. Příznaky se postupně zhoršují. Tato tzv. amnestetická fáze trvá zhruba čtyři roky.

  2. Druhá, behaviorální fáze, trvá další tři roky. Přidají se poruchy chování, typické bloudění, nebezpečná zapomnětlivost (např. vypínání sporáku) i poruchy spánku.

  3. Třetí fáze trvá asi dva roky. V kortikální fázi se objeví poruchy mobility, ztráta schopnosti komunikace i neschopnost udržet moč a stolici. Pacient potřebuje inkontinenční pomůcky. Péči o pacienta zjednodušují právě naše výrobky TENA.

  4. V poslední, asi rok dlouhé decerebrační fázi, pacient už pouze leží, přestal komunikovat s okolím a vyžaduje kompletní ošetřovatelskou péči. Objeví se doprovodná onemocnění, často pneumonie, na které pacient s Alzheimerovou chorobou nakonec umírá.